Génius (z latinského genius, německy Genie), je označení nejvyššího tvůrčího a duchovního nadání. Bylo používáno nejprve v Německu, a to od 18. století. Z psychologického hlediska se jedná o třetí stupeň rozvinutí schopností (1. nadání – 2. talent – 3. genialita), jehož biologickým základem je vloha. Je to tak mimořádná míra určitého talentu, že vysoce převyšuje všechny ostatní a vede k vytvoření mimořádných výkonů.
Slovo génius původně ve starém Římě označovalo ochranné božstvo, později strážného ducha.